Denis Simonneau

Nevím, jestli jsem ta nejvhodnější osoba, která má mluvit na téma „Jak se úspěšná předsednictví vyjadřují před veřejností“, protože jsem byl mluvčím francouzského Stálého zastoupení od roku 1999 do roku 2001, tedy i v období francouzského předsednictví v roce 2000. Toto předsednictví bylo poznamenáno jednou větší událostí, kterou byla slavná Smlouva z Nice. Tato smlouva, která byla významným prvkem našeho předsednictví, vedla k velmi zdlouhavým vyjednáváním, k pěti dnům rokování. Dle mého názoru těchto pět dní Evropské rady v Nice byly bezpochyby příkladem toho, co se nemělo dělat, protože v té době se objevil politický, mediální a diplomatický neúspěch. Politický neúspěch proto, že jsme vlastně nepokročili vzhledem k cílům, které jsme si stanovili. Naše mise spočívala v takovém pokroku v institucionálních debatách, kterým bychom vyřešili problémy rozšiřování Unie. Museli jsme velmi rychle obnovit institucionální vyjednávání. Měli jsme vyjednávací potíže, především s Německem, které jsme nechtěli rozhodnout především z důvodů kohabitace. Naštěstí se dostáváme ke konci těchto diskuzí díky tomu, co se stalo minulý týden v Lisabonu. Nakonec jsme pak při následných vyjednáváních velmi rychle akceptovali ústup ve věci našeho obtížného článku, abychom zajistili počet hlasů v Radě. Takže to nebyl přímo brilantní výsledek ani z tohoto hlediska.

Mediální neúspěch. Zažil jsem ho velmi zblízka jakožto jeden z mluvčích předsednictví během tohoto období. Několikrát jsem viděl v místnosti pro tisk hodně zástupců členských států, jak posílají své mluvčí, aby přesvědčili novináře k podpoře jejich stanovisek. Francouzské předsednictví se zatím schovávalo za „plentou“ a neodvažovalo se čelit otázkám novinářů. Tedy toto je něco, co by se určitě nemělo opakovat. Toto byla ale minulost, teď mluvme raději o budoucnosti.

Myslím, že pro úspěch předsednictví je stále třeba držet se některých pravidel zdravého rozumu a základních principů:

• 1) Jedním z prvních podstatných bodů je mluvit se všemi médii a se všemi novináři. To neznamená, že se postaráme o své národní novináře. Pro politiky z každé naší země je důležitý nejprve místní tisk. Ale je třeba si vštípit do hlavy, že když se předsedá Evropské radě Evropské unie, budete hodnoceni nejenom vaším národním tiskem, ale samozřejmě celým mezinárodním tiskem. Ostatně nejenom evropským tiskem, ale i tiskem přesahujícím Evropskou unii. Dnes máte v Bruselu tisíc dvě stě nebo tisíc pět set akreditovaných novinářů z mnoha zemí světa. Evropská unie je atraktivní. Každý se zajímá o dění v Evropské unii, ať už je to v Asii, Latinské Americe nebo v Africe. Je tedy důležité mít organizaci, která umožní mluvit nejenom k českému tisku, nejenom k evropskému tisku, ale také k mezinárodnímu tisku. A proto je nezbytné mít mluvčí, kteří jsou schopni se vyjadřovat ve více jazycích, tedy v jazycích těch zemí, které se nespokojí s briefingy, určenými pouze několika národnostem.
• 2) Druhé základní pravidlo, které podle mého názoru přináší úspěch, je využití všech podpůrných prostředků. Teď tu máme rozvoj komunikačních nástrojů, které jsou významné a mají značný vliv. Jsou to především prostředky, které se vztahují k internetu, blogům a ty, co se obecně dotýkájí sféry internetu. Tyto způsoby komunikace jsou relativně nové. Tento způsob komunikace v Evropské unii se datuje od počátku roku 2000 a dnes je jasně vidět, že jedním z nejzákladnějších médií předsednictví jsou jeho internetové stránky. Tudíž je také třeba se o ně velmi pozorně postarat. Příprava internetových stránek a veškeré využití všeho, co se objeví na internetu, představuje podle mého názoru otázku, které je nutné věnovat pozornost již zkraje příprav na předsednictví. Samozřejmě i všechna ostatní média jsou velmi důležitá. Noviny, rádio a televize jsou média, která zůstávají fundamentální. Já ale kladu důraz na novou velmoc, kterou představuje sféra internetu.
• 3) Třetí pravidlo, které jsem chtěl zdůraznit, je komunikační koordinace. Předsednictví bude úspěšné, pouze pokud se bude opírat o generální sekretariát Rady. Rada pro Evropskou unii má prostředky pro pomoc předsednictví v oblasti komunikace. Nejedná se pouze o vyjednávání a přípravu různých pracovních skupin, COREPERu a o problémy, se kterými vám může generální sekretariát Rady pomoci, ale také může vytvořit v oblasti komunikace jisté množství nástrojů. Předsednictví od něj má k dispozici určité množství nástrojů včetně studií v rozhlasových stanicích a v televizích. Je třeba využívat těchto prostředků, které Rada nabízí. Je také třeba se sladit s Komisí a Evropským parlamentem, protože oproti předsednictví Rady mají velkou výhodu - pracují na delší dobu. Když se dostanete do Komise ve věku pětadvaceti let a odejdete z ní v sedmdesáti letech, tak jste tam velmi dlouhou dobu. V Evropském parlamentu je mandát na pět let, který se může obnovit, takže před sebou máte jistý počet lidí, kteří spolu komunikují pravidelně a kteří se naučili tyto techniky komunikace. V každém období se předsednictví zabývají stále těmi samými otázkami, ale specializují se na určitá témata. Ovšem lidé, kteří se v tomto oboru pohybují již několik let, mají najednou daleko lepší a silnější schopnost komunikace než ostatní. Myslím, že je také třeba se sladit s ostatními členskými státy. Z tohoto hlediska si samozřejmě myslím, že pravidlo, podle kterého se teď pracuje v předsednické trojice (Francie, Česká republika a Švédsko), je velmi dobrá věc. Umožní nám to harmonizovat program našich předsednictví, mít pracovní program na osmnáct měsíců, a tedy dosáhnout bezpochyby větší soudržnosti mezi námi. Myslím, že z tohoto hlediska se jedná o významný pokrok.
• 4) Být konkrétní je čtvrtý bod, který jsem chtěl zmínit. Je třeba, aby předsednictví komunikovalo pouze o několika tématech. Úspěšné předsednictví představuje čtyři, pět, maximálně šest velkých okruhů, kterými se může zabývat během půl roku předsednictví. Dá se to jednoduše spočítat. Máte zpravidla dvě zasedání evropské Rady, to znamená dvě nebo tři témata na zasedání, což dělá čtyři až pět okruhů, která budou považována za úspěch zmíněného předsednictví. Musí vyjadřovat názory veřejnosti, které jsou hmatatelné a dostatečně významné, aby úspěch probíhajícího předsednictví přetrval. Vzpomínám si například, že při předsednictví Francie v roce 2000 jsme dosáhli několika úspěchů, ale ty se schovaly za smlouvou z Nice. Přesto jsme je nemohli oznámit, protože jsme měli velkou prioritu - rezoluci institucionálního problému, ke kterému jsme měli hodně negativních komentářů od evropského a také národního tisku.
• 5) Pátý bod - být dostupný. Samozřejmě je třeba dosáhnout dostupnosti pro každé médium v každém okamžiku. Zmínil jsem množství médií, se kterými je třeba být v kontaktu. Myslím, že toto vyžaduje také metodickou organizaci, mít plány vysílání, kde můžete prostým kliknutím vašeho komunikačního přístroje kontaktovat maximální počet novinářů ve velmi krátké době a informovat je o diskuzích uvnitř Rady, o tom že se schyluje k uzavření dohody, o tom že dohoda byla uzavřena apod… Je to velmi důležité pro tiskové agentury a pro převzetí dalšími médii z místnosti pro tisk.
• 6) Dalším prvkem je také pozvání novinářů. Pro další předsednictví Francie jsme naplánovali pozvání novinářů. A to nejenom novinářů, kteří jsou v Bruselu, jejichž pozvání chystáme stejně, jako jsme to učinili v roce 2000. Počítáme také s kontaktováním novinářů, kteří pocházejí ze všech koutů světa, aby se vyjádřili k tématům týkajících se francouzského předsednictví. A toto je také můj návrh pro vás, protože si myslím, že zájmem tohoto předsednictví, je využít příležitost přivábit pohledy novinářů z celého světa na problematiky, kterými se chcete zabývat po dobu svého předsednictví. A to přináší často velice prospěšný výsledek. Během několika dní při organizování setkání na vysoké úrovni můžete v  novinářích vzbudit zájem o danou otázku a zájem o evropský přístup k dané otázce. Je dobré dbát na kvalitu místností pro tisk, která spočívá v kvalitním bezdrátovém připojení, kvalitním obrazovém materiálu, cateringu a službách. Když se budou novináři cítit dobře, budou mít i pozitivní přístup k vašemu předsednictví. Za špatných pracovních podmínek tomu může být jinak.
• 7) Vše, co jsem vám tu řekl - přímá komunikace s médii a s novináři nestačí. Musíte jít dál než jenom k přísným vztahům s novináři a vytvořit opravdovou síť. Je nutné nejenom vytvořit opravdovou síť podpory v institucích, ale i dále pracovat s ambasádami. Nejprve se svými velvyslanectvími na území členských států a v dalších zemích, ale také s ambasádami dalších členských států. Pracujeme přeci společně právě na realizaci těchto cílů Evropské unie. A tedy neváhejte použít ostatních členských států, a obzvláště fungování uvnitř předsednického tria za účelem dosažení úspěchu našich předsednictví.
• 8) Myslím, že je také třeba použít způsob komunikace, který je velmi vhodný a produktivní, a tím je kulturní dimenze. Kulturní dimenze a diverzita Evropské unie je rovněž dobrým prostředkem pro zviditelnění předsednictví a zviditelnění Evropské unie. Ve Francii jsme navrhli pro své předsednictví kulturní sezónu, kdy přijedou představitelé ostatních dvaceti šesti členských států do naší země, aby se Francouzi lépe seznámili s kulturami těchto států. Také chceme zorganizovat činnosti společně s Francouzi a místními lidmi v každé členské zemi. To je téma, na kterém chceme pracovat také s českým a švédským předsednictvím. A myslím si, že by bylo důležité, kdyby naše předsednické trio mohlo aplikovat tyto praktiky v budoucnosti. Dám vám pouze jeden příklad, protože jsem ho osobně zažil při práci ve Spojených státech mezi lety 2001 a 2002. Nebylo to zrovna přátelské období mezi Francií a USA, kvůli důvodům spojenými s Irákem. Bylo překvapivé vidět, že právě kulturní nástroj, rozvoj a sledování našich intenzivních vztahů v kulturních věcech mezi Francouzi a Američany, byly vynikajícím prostředkem pro přenesení se přes tuto diplomatickou hádku a dokonce i pro vysvětlení. Toto jsme dělali hodně na úrovni ambasád a generálních konzulátů ve Spojených státech. Zaujali jsme stanovisko, které vůbec nebylo protiamerické, ale samozřejmě obranné, na obranu multilateralismu. Z tohoto hlediska to byl tak jako tak vynikající vektor.

Úspěch předsednictví spočívá v mobilizaci všech sil, v použití všech prostředků a nástrojů, které máme k dispozici. Jsem si jist, že pokud se dáme do práce pro pokrok Evropy a pokud použijeme prostředky pro zlepšení evropské situace, zajistíme úspěch našeho předsednictví.

Helmut Elfenkämper

Thank you very much for inviting me on this subject of how to communicate successfully with the public during a Presidency. I am very grateful for the general framework in which such undertaking is placed. Embassy is only a small part in this huge state operation of a given Presidency, combined with all the other elements that come into play; namely what the Commission and the Brussels institutions do. What I would like to do is to give a more or less concrete layout of what we have done here as an embassy in Prague, in a country where your Presidency will take place.

The general communications strategy, from which we were setting out, was fixed in Berlin and binding for all our embassies abroad. We knew the basic lines of this strategy, as late as of November last year, which is perhaps a little bit late, when you have to think of planning concrete events, conferences, panels and so on. This could have been done earlier, as well as the decisions about money made available for these special events that we are scheduling. The point of departure of our analysis was that process of European integration was in a difficult phase, that there was a crisis, which is a view that was not shared by everybody in Europe. There was a lack of confidence, a lack of orientation, the discussion about the role and the added value generated by the EU at the debate on enlargement versus deepening and so on. We were also aware that one and a half year after the two majority no-votes in France and in the Netherlands, the German Presidency was from the beginning under a very high pressure of expectations from many members, insofar as the concrete steps that were expected from us during our Presidency were concerned.

Under these circumstances we decided to convey a resolutely positive message, namely that the European Union was a great historical achievement and that we wanted to carry it further. We decided from the beginning to make the celebration around the 50th anniversary of the signature of the Rome Treaties the central piece of our communication strategy. We sought to make it the most visible point in the six months of the Presidency, hoping that we would be able to bring across a sort of positive message into Europe from that day onward.

Besides that, we were greatly helped in our policy by the rapidly growing popularity of the climate change. We made the climate policy the second focus of our strategy, which has reached another culminating point with the Nobel Prize going to Al Gore. We combined the subject with the ongoing internal efforts within the EU to come to a coherent energy policy in Europe. There was also this communication of the Commission to the Council in January, and we also hoped to combine this or to establish a link between this and the moment that we hoped to bring it to the G8 Presidency, which was starting parallel to our European Presidency. We thus basically concentrated on three major subjects: we were concentrating on climate policy and energy as the related subject, for the first quarter, then on the celebration of the 50th anniversary with the Berlin declaration as the goal to be attained, and then coming from this 25 March, on overcoming the critical situation around the European constitutional treaty by trying to fulfil the mandate that was given to us by the Austrian Presidency in the preceding year.

We are a classical small embassy with staff who are not all fully qualified for public relations work, we did not have any real reinforcement when it came to personnel or so, just a little bit of money to do some more things than we should normally do, and under these premises we tried to use all the tools and ways of communication just mentioned. It all started with the articles by the translator for Minister in the press, and I got half an hour on TV live at the beginning of the Presidency. We got later a couple of TV and radio moments; we got a lot of interest by the written press; we organized several press lunches and breakfasts throughout the Presidency and we tried to use the internet as well as we could. We had a special website, on which we did much more of website work than we would have done in a normal period. We had also the classical channels where we could speak to the two commissions in the House of Representatives and in the Senate.

Beyond that, we tried to go into as many circles that were determining public opinion here as possible. For example, as for climate protection, we organized in the embassy a debate with participants from government, business and the media on alternative energies, especially bio-fuels. Then on the 25th March, the Erasmus programme had its 20th anniversary, so we invited with the help of the representation of the Commission five hundred students from thirty-two countries (so five beyond the actual member state number), into the embassy and had a great and big event in our embassy on that evening. Around the Reform Treaty, we took part in many debates, the most important certainly being the one that was organized together with ´Ano pro Evropu´ here, with the French embassy and with German political foundations. These were our main activities.

We have tried to give all activities, throughout the period of the Presidency a sort of coherent branding. First of all, there was a motto of the Presidency, that was given out by the Berlin and which read: “Europe succeeds together”. It has gotten through on many texts; it was the head of our letters. On the technical side we had the usual that you have as the Presidency symbols and we distributed a lot of material. In this respect we were greatly helped by the officers of the government. Finally, and I am very grateful that the cultural dimension was mentioned here. We tried to give the embassy and the institutions working with the embassy (especially our cultural institute), a high visibility during the Presidency through a whole series of cultural events which were called ´The German Cultural Spring in Prague´ and other cities of the Czech Republic. I think that this was something that was, from the organizational point of view, separated from the actual political and press work. I think it helped giving visibility to the embassy. We invited also political circles to the concerts, to the exhibitions and so on and so on. I think it has conveyed an additional message that added to the results that we could achieve otherwise.

I think one cannot, however, interpret the results and the outcome of the Presidency from this mini local perspective. Nonetheless, I think it gives you an idea of what an embassy has to do once the Presidency is coming. We were very much helped by this choice of climate change as a focal subject of the Presidency- it was sort of in the air and we seized it. Europe was in a sort of crisis and something positive had to be done. I think this has moved the Presidency forward; it has given the sort of spirit to the Presidency, the high visibility of the leading figure. The chancellor has helped a lot, and I think the result of last weeks, the final negotiation on the Treaty, and our Portuguese colleagues should have proved that the result is generally welcomed in Europe, and it is received in a rather positive manner. This confirms the line we have adopted as well in substance in communication, insofar as communication was concerned. Thank you very much.

Joe Lennon

Ladies and gentlemen, at this stage of the afternoon it is like the sixth month of your Presidency. It is June and even ift you are all tired you are still facing your biggest challenge, the final Council, so thank you for your commitment and I hope you can survive for the next hour at least. What I intend to do is to talk to you about some practical ways on how Ireland ran its communications in order to inform the Irish and the European public about its Presidency. I do not intend to be prescriptive but I hope that it will be of assistance to you in making your plans or preparations for 2009.

Ireland held the Presidency of the EU for the sixth time in January to June 2004, and Ireland was followed by the Netherlands. The motto of our Presidency was “Europeans working together.” It was chosen to reflect the key goals that we have set in advance and these were namely bringing more of European citizens together through the enlarging process, making that work successfully, putting Europe back to work by kick start in the EU’s growth, creating jobs and fostering social cohesion, working together on cross border co-operation to make the EU safer and more secure for its citizens, and encouraging all the nations of the world to work together in the interest of effective international relations. The motto was also flexible enough to accommodate the marriage with the most significant task of our Presidency, which was getting Europeans to work together during intergovernmental conference or IGC negotiations to agree a new constitution or treaty.

From the communications prospective, we had set out one overarching goal and that was to help create a positive image of Ireland and the Irish government through the efficient and effective communication and management of information about the work of the Presidency through the media to the public. This would involve creating awareness among the public of Ireland about the EU Presidency, the effective communication of the work of the Irish government in running the Presidency, and showing that information on developments in EU and international issues was communicated quickly and accurately to the key government personnel. It also involved organizing and managing effectively communication aspects of EU meetings on events both in Ireland and in Brussels, providing the best service possible to the media through a combination of the effective use of the Presidency web site and of personal communication, and providing the most user-friendly facilities possible within resource constrains for the media and events and meetings in Ireland.

We began work on publicly promoting the Irish Presidency of the EU in the preceding summer of 2003 – that was six months before we assumed the Presidency. The first step was to engage the interest of children. We did this by getting junior school students all over Ireland to participate in choosing our logo. I know that in the Czech Republic you are also holding a competition for your logo. Subsequently the winning design company and association developed with our government information service the public awareness campaign for the Presidency. The logo was launched by the Prime Minister, the Deputy Prime Minister, and the Minister of European Affairs at a photo-op in Dublin and we used this to brand our Presidency. It also became a very effective mark..Of course, the logo fulfilled the particular requirement that it could be easily transferable and work well visually not just on paper but across a variety of media.

We had the usual pens, umbrellas, bags, scarf ties, paperweights, then a computer mouse that you use with this logo on it and we even had it on Presidency buses A company agreed to brand six of the double-decker buses in Dublin with the logo. It was a high visibility bonus for us in terms of increasing the awareness of Ireland’s EU Presidency among the commuting public. The logo was used in conjunction with the Presidency team of photographs of European young and old to complete the branding process on publications, posters, billboards and backdrops. During that same summer we placed articles in the local and regional newspapers around the country where informal Ministerial meetings were going to be held. I heard that you intend to have about seven meetings in the regions.

We also approached several personalities; two agreed to allow their photographs appear on billboards, which were used to welcome visiting new delegations to those informal Councils in the local areas. For example, one used an Irish pop group; they did not actually perform at any of these informal Councils, but I got in some entertainment that was always as good. Dublin castle, which is in the heart of the capital city, was to be the centre of a huge number of activities and meetings during our Presidency because of the existence of quality facilities there and the attractiveness from the security point of view. The key development from communications prospect was the creation of a new press centre at the castle to accommodate the three hundred journalists. It was fitted over with the usual equipment and had an easy and secure access to the castle. It also had a large area for media accreditation and police security checks. You have to be conscious of the fact that working with the police is very important. We replicated this facility for journalists at the informal Councils around the country.

Our logo was an element of the awareness campaign; it was installed at the press centre in government buildings in Ireland. Similar designs were used when providing the staging and backdrop for press conferences at each informal meeting- that meant that all the Presidency events would have the same look and feel no matter where or who was attending or where they were coming from. In November 2003 the government decided to establish Irish EU Presidency press office and I was asked by the Irish Prime Minister to act as its director. I phoned him that I took up that role after the final European Council of the Italian Presidency in December. That is where the agreement on the European Constitution had not been reached.

As a director of the Presidency press office I was aware that there were a number of significant challenges facing a small island nation on the western periphery of Europe. These challenges were not only in contacting the media in Europe, but also in making an impression on them. At that stage there were over nine hundred EU journalists based in Brussels. I understand that there are about twelve hundred of them there now and it rises at Council meetings or on some occasions up to two thousand, which is rather incredible. There were six or seven key European capitals that we had to monitor. There are three key elements involved in overcoming these challenges. The press operation in Ireland’s permanent representation in Brussels was a key, and I know that that was a fairytale area for the speakers. We had to put in place the monitoring operation and created our Irish EU Presidency website (www.eu2004.ie). The two press offices in Ireland’s permanent representation in Brussels played a significant role throughout the Presidency in delivering our agenda. The Ambassador and the Deputy Permanent Representative had conference calls with me every single morning before each Council at 07:30 Irish time, I think except for Sundays, and right throughout the Presidency. During those conference calls we ran through the anticipated issues of the day and reviewed EU media summaries which we were having done. They provided briefing material for the website and upcoming issues and Councils. I think that is the key point of contact for the European correspondence from Ireland and around the world and those who are based in Brussels, all nine hundred of them.

I strongly urge you to make sure that your operation speakers in Brussels are resourced well. In their spare time, they also attended pre-Council meetings in Brussels, and journeyed home to Ireland to assist at the informal Councils, Ministerial Councils around the country and helped me and some key officials in our Department of Foreign Affairs to create an early warning monitoring system and reporting system. Our Prime Minister was anxious that the Presidency will not be taken unprepared by developments abroad overnight so I recruited three young qualified journalists as press assistants to work shifts from 5:30 AM right through to half past midnight. They monitored the media for breaking news stories, they were supplying news summary for our conference call in the morning, and once again in the evening, after the main TV news, bulletins. Other chief sources were the internet news services and twenty-four hours TV news channels. We also arranged for the press attachés and sometimes even for the ambassadors in our embassies in the key European capitals to fire early warning reports, as they were called in time for a daily conference call at 07:30 in the morning. These proved invaluable in helping us to form a response to rumours or questions circulating in one member state, which very quickly spread through the media to other member states and it has never arose in Presidency press briefings in Brussels or at conferences which the Prime Minister or the President of the Council was holding.

In the morning of the 11 March, 2004, following the terrible bombings in Madrid, the service proved very effective. We were able to react quickly and issue the Presidency statement condemning the atrocity perpetrated against the Spanish people in Madrid and subsequently they arranged for the observation of three minutes of silence all over Europe, in commemoration of the victims of the bombings. A special meeting of EU Justice and Security Ministers was organized to accelerate the implementation of anti-terrorism plan.

We knew from the experience of our preceding EU presidencies that the internet will potentially play a vital communication role, as long as the information supply was useful, timely, fresh, and provided in a user-friendly format. We also knew that if it did not function properly it would have a detrimental effect on our reputation and our ability to meet our communication objectives. I am sure you have also secured the title and address of your website, www.eu2009.cz. Our predecessors, the Italians, in fact failed to do it, it was taken over by cyber squatters, and they linked it to a pornographic website. , The aim of the website was that it would fulfill most of the information needed by the users, the most important of whom are from my perspective the media. This required constant management with new material being added to the latest news section of the site on a regular basis.

The three press systems that I referred to earlier were used by press offices in government’s departments for news material and backed up the information in relation to upcoming Ministerial Council meetings and the issues to be dealt there at them. We provided our room news stories based on briefings and press conferences given by the President of the European Council (that was our Prime Minister at the time), and in the latter months we also managed to upload quality sign recordings of press conferences and interviews for use by radio broadcasters. It was important to continue to change the outlook of the site and at times I felt like the editor of a newspaper, constantly pushing to change the front page. There were a number of difficulties initially, with the accreditation system, the news and the photo archive and the website text translator before it went live. These were quickly solved but I would urge you to start putting your site together as quickly as possible. I really think that if you can build it early, you can solve those faults before the Presidency begins.

The results from our perspective in terms of the website success were that 864000 individuals interacted with the site. We published on average five documents a day on the site, presented over 2.2 million words of content from 15 government departments, and a range of other of our agencies or institutions. The EU enlargement day of 1 May 2004, was the largest single biggest event to manage the operation of our Presidency and we had to take care of twenty-five visiting heads of government, and almost eighteen hundred media representatives. There was also a significant communications promotion of the cultural programme that we had for the six months, and the media themselves played a huge role in the success of our Presidency.

I cannot deal here with the media management aspects of the travelling in the 38-days period up to the end of our Presidency. There were 27 different countries and I attended a press conference in almost every one of them. And as my colleague Ian O’Leary said earlier, you have been hopefully saved from the task of having to do those visits, which we did twice during our Presidency in every single one of the countries. Finally I would just like to say that the Presidency is all about team-work and I was privileged in the job I had to do. I had a superb team in Dublin and Brussels, without them it would not have been possible. I wish your team every success in 2009. Thank you.

Milena Vicenová

Děkuji za slovo. Snažím se učit každý den, a proto jsem tady na této krásné konferenci. Ráda bych poděkovala organizátorům za zorganizování konference, také za pozvání a všem řečníkům za krásné projevy. Musím poděkovat i publiku, protože očividně tady neplatí známá poučka Cimrmana o tom, jak nedělat přestávku. Takže vám děkuji, že jste setrvali až doteď a dovolte, abych začala nejdřív takovou osobní vzpomínkou, jak já jsem kdy vnímala předsednictví.

Jak víte z médií, a je to předmětem kritiky, nejsem diplomat a nemám zkušenosti s diplomacií, ale osobně jsem vnímala celkem devět předsednictví. To první bylo, když se lámalo řecké a italské předsednictví. Vzpomínám si, že tehdy byla pro mě daleko silnější událost reforma Společné zemědělské politiky pana komisaře Fischlera. V červenci jsem potom začala jezdit na takzvané SCÁčko (Zvláštní výbor pro zemědělství (SCA) Evropské unie), to je takový malinký COREPER pro zemědělství. Každé pondělí jsem tedy vyrážela do Bruselu a musím říct, budu upřímná, že předsednictví jsme vnímali spíš podle toho, jestli se s námi Italové loučili skleničkou dobrého italského vína nebo jestli nás Irové přivítali pěknou skleničkou irské whisky. Přiznám se, že předsednictví, které zrušilo i tu kávu, já ho nebudu jmenovat, bylo z našeho pohledu neúspěšné.

Pozitivně jsme hodnotili neformální radu v Coleraine, kde nás Irové v roce 2004 opravdu nesmírně srdečně přivítali do velké rodiny. Roli předsednictví jsem si opravdu uvědomovala stále víc i v pozici, která pak už neměla tolik co dělat s Evropskou unií. Byla to oblast bezpečnosti potravin. Každý poradní sbor Evropského úřadu bezpečnosti potravin zasedal jednou v předsednické zemi. Když jsme dělali konferenci o bezpečnosti potravin, samozřejmě jsme pozvali zástupce Rakouska, protože v té době bylo Rakousko předsednická země. Finské předsednictví už jsem prožívala osobně u kulatého stolu a německé předsednictví mě úplně fascinovalo. Tady v České republice mělo perfektní doprovodný program. A úspěch jsem německému předsednictví upřímně přála.

Pojďme se podívat, co musíme udělat, aby české předsednictví umělo dobře mluvit k veřejnosti. Já souhlasím s paní předsedkyní Pajerovou, že nejdřív si musíme uvědomit, jestli naše veřejnost opravdu rozumí roli předsednictví. Nejsem si tím jistá. A myslím, že i malý průzkum veřejného mínění by nebyl na škodu. Mám rovněž známé, kteří se zajímají o politiku, jsou to aktivní, kultivovaní lidé, ale říkají: „Prosím tě, musíte víc vysvětlovat, co to předsednictví znamená, jaká jsou pravidla hry, jaké jsou úlohy, co nám předsednictví přinese, když už nás stojí ty 3,3 miliardy nebo kolik. A budete prosazovat národní nebo evropské priority?“ Když jsme s panem náměstkem Morou hovořili o tom, jaké má být poselství, tak říkal: „Určitě to, že nebudeme bojovat za české národní priority. Musíme pečlivě sledovat kudy jde vývoj, kam by se měl ubírat, pečlivě sledovat stopy kolegů z Portugalska, Slovinska, zejména Francie a Švédska, využívat zkušeností předchůdců a rozhodně upozornit veřejnost, že nebudeme bojovat o to, abychom ten volant strhli na českou stezku, ale budeme ho jemně řídit tam, kam by měl správně ten evropský vůz jet.“

Myslím si, že nás čekají dvě obrovské šance, které by měly být pro nás přínosem. Je to jedinečná možnost představit se jako členská země a lépe porozumět, jak Evropa funguje.

Co si musíme připravit než vlastní předsednictví začne? Souhlasím, že musíme i my pochopit, jak funguje vyjednávání. Souhlasím i s tím, jak funguje vánoční stromeček - od jednoduché myšlenky. Například reformy perfektní a jasné Společné zemědělské politiky se začaly zdobit ozdůbkami, tam žita, tam tvrdá pšenice, tam speciální problém s olivami nebo s chmelem. Každá země si tam nějakou ozdůbku pověsila. Souhlasím i s tím, že někdy funguje pravidlo dlouhých jednání přes noc. U nás v  zemědělství to byla taková situace, která nastávala pravidelně před Vánocemi. Obvykle 22. prosince byla velká rada ministrů, která byla na téma ,,žhavé“ pro Českou republiku, Lucembursko a Rakousko. Mořský rybolov. A vzpomínám si, že když se nesly bagety, říkali jsme si, je zle. Protože to znamenalo noční jednání. A po dvou nebo třech nocích vyšli ministři zemědělství a rybolovu s kruhy pod očima a řekli veřejnosti, že dosáhli náročné a těžké, já to nechci zlehčovat, dohody o kvótách v oblasti rybolovu. Bylo to výsostně bolestivé téma pro kolegy, například z Irska nebo Portugalska a Španělska. I tohle byl faktor, který usnadnil bolestná a těžká jednání.

Musíme se tedy připravit a pochopit pravidla hry, ale i ta zákulisní pravidla. Pro nás to bude těžký úkol, protože jedna země má jeden hlas. A nezbývá než komunikovat. Komunikovat, komunikovat, komunikovat a snažit se ladit naše názory každým dnem. Pro nás Čechy bude důležitý důraz na perfektní přípravu.

Håkan Jonsson tady říkal flexibilní jako Švéd, já bych řekla pečlivý v přípravě jako Čech. My tomu někdy s takovým lišáckým výrazem říkáme improvizace, ale ona to není vždycky improvizace. Někdy tu důkladnou a perfektní přípravu podceňujeme a měli bychom se třeba od Švédů učit, ale také od Irů a Němců. Myslím, že pečlivost opravdu usnadní jednání v krizových situacích. Musíme se soustředit na priority, i když plně respektuji připomínku Charlese Friese o tom, že to bude třeba deset procent agendy, která bude klíčová a kterou mohou ovlivnit i ty věci, které už jsou rozjednány, ty věci, které prostě přinese život.

Během předsednictví bude opět důležité soustředit se na hlavní priority, používat všechny nástroje pro komunikaci, připravit dokonalý a perfektní servis pro média. I tak úspěšná akce jako bylo otevírání Českého domu, která se z mého pohledu opravdu povedla, i na tu novináři hleděli trochu kritičtěji. Pro ně nebylo důležité, že tam byl krásný kulturní program, že se tam setkala spousta krajanů, kteří pracují v evropských institucích, například s představiteli Komise, se zástupci regionů. Novináři postrádali více obrázků a konkrétnějších informací. Musíme vnímat práci novinářů. Musíme vytvořit integrovaný informační systém. Souhlasím s rolí internetu. Z vlastních zkušeností vím, jak vysoce jsme hodnotili například Agrafacts. To je tiskovina z oblasti zemědělství, která nemá nikdy víc než tři nebo čtyři stránky a úžasně shrnuje hlavní závěry toho, co se událo. Je přesná, včasná, rychlá.

Silnou stránkou našeho předsednictví by mohly být doprovodné kulturní akce, které budeme pořádat.

Musíme si ještě pečlivě zanalyzovat, ke komu budeme mluvit, zda budeme mluvit se zástupci České republiky, evropské sedmadvacítky, s třetími zeměmi. Musíme volit jiný jazyk pro státní instituce, které nemají problém s bruselskými výrazy, jiný jazyk, když budeme mluvit s podnikateli nebo laickou veřejností. Nesmíme zapomínat na tak důležité nevládní organizace. Jak budeme mluvit k veřejnosti? Doufejme, že se nám podaří mluvit otevřeně, jasně, srozumitelně a aktivně. Doufejme, že naše informace budou konzistentní, že budou držet jednu linii. Doufejme, že naše informace budou spolehlivé, přesné a rychlé. A doufejme, že se podaří udržet trvalý dialog.

Dnes jsem si s velikým zájmem vyslechla zkušenosti Irska, Německa, Francie a Švédska. Velice mě zajímá, jak se připravuje Francie, jak se připravuje Švédsko, těším se na vzájemnou spolupráci a děkuji za všechny informace až doposud předané. A jak říkala Catherine von Heidenstam, když se nám to nepovede, bude to náš problém. Takže udělejme všechno pro to, aby se nám to povedlo. Děkuji vám za pozornost.

Ondřej Karas

Dovolím si svoji prezentaci začít otázkou, jak se pozná úspěšné předsednictví v oblasti komunikace. A odpovím tak trochu provokativní tezí. Předsednictví jsou úspěšná nebo neúspěšná podle toho, co si o tom myslí občané, tedy jak je hodnotí. Zda ve vzpomínce občanů zůstane předsednictví jako úspěšné nebo neúspěšné. Touto tezí bych rád zdůraznil, že komunikace s občany je velice důležitá. Předsednictví by nemělo být omezeno jenom na vlastní politická jednání. Důležitá je prezentace jejich průběhu a výsledků  veřejnosti.

Samotná výchozí pozice pro komunikaci předsednictví je poměrně obtížná. Řada lidí, a to i novinářů, má představu, že předsednictví je v podstatě takový soubor nutných technokratických a uzavřených jednání, která tudíž nejsou pro média ani pro veřejnost zajímavá. Na druhou stranu víme, že předsednictví je obrovská šance pro předsednickou zemi prezentovat sebe, zlepšit svoji image v Evropě i ve světě. Je to šance ukázat, jak předsednická země umí komunikovat, koordinovat spolupráci se svými partnery, jak umí dosahovat kompromisů, jak umí reprezentovat Evropskou unii navenek vůči třetím zemím, vůči velmocím, vůči mezinárodním organizacím a podobně. Máme tady rozpor. Na jedné straně je neznalost, podceňování, nezájem, na druhou stranu obrovský význam této události pro celý stát. Jak z toho ven? Je potřeba osvěta, je potřeba vysvětlovat, co vlastně předsednictví znamená, jak to funguje, jaké jsou zkušenosti, jaké jsou náklady, jaké jsou výhody a tak podobně. Tím také začínáme naší komunikaci. Je potřeba dále informovat i o přípravách předsednictví, o logistickém, finančním, personálním zabezpečení, o přípravách programu předsednictví, o komunikaci s dalšími partnerskými zeměmi a tak dále.

Jako první velký krok při přípravě komunikace a prezentace českého předsednictví jsme vytvořili materiál, koncepci prezentace a komunikace českého předsednictví. Tento materiál, který má asi třicet stránek a který byl v červenci letošního roku schválen vládním Výborem pro Evropskou unii, vznikal řadu měsíců. Při jeho vzniku jsme využívali zkušeností předchozích předsednictví. Kolegové ze Sekce pro předsednictví byli například v týmu německého předsednictví a v týmu rakouského předsednictví. Měli jsme bilaterální rozhovory s francouzskými kolegy, s finskými kolegy a tak bych mohl pokračovat. Koncepce komunikace a prezentace je rámcový materiál, který definuje stavební kameny komunikace předsednictví, definuje základní cíle komunikace, cílové skupiny, nástroje komunikace, koordinaci a harmonogram příprav.

Z hlediska veřejnosti mají největší význam následující komunikační nástroje. Je to jednak motto českého předsednictví „Evropa bez bariér“, které v podstatě ztělesňuje hlavní priority českého předsednictví, a také probíhá výběrové řízení na logo českého předsednictví. Následně bude vytvořen jednotný vizuální styl, který dá tvář a podobu všem aktivitám českého předsednictví, ať se to týká tiskovin, webové stránky, konferenčních místností a tak podobně. Budeme vyrábět propagační předměty předsednictví, tiskové materiály, to vše v barvách a v designu předsednictví.

Z hlediska veřejnosti budou nejvýznamnější prezenční aktivitou doprovodné kulturní akce, které dají předsednictví jeho image. Budou to zejména zahajovací a závěrečné kulturní akce, které se budou konat v Praze i v Bruselu. Ve zmíněné koncepci komunikace jsme se snažili pro zvýšení efektu tyto akce na začátek a na závěr propojit nějakou vnitřní logikou, dát tomu nějakou ideu. A ta logika vyplývá z kontrapunktu mezi zimou, kdy začínáme naše předsednictví, a mezi létem, kdy ho zakončujeme. Zahajovací akce by měly být spíše takové seriózní, vážné, uměřené, konané v uzavřených prostorách, a naopak na konci, v létě, ty kontrapunktní akce budou veselé, uvolněné, konané na otevřeném prostranství. Pro ilustraci, ohledně první akce jednáme s Národním divadlem, což je taková nejprestižnější adresa v Praze, místo spojené s českou historií. Tam bychom rádi pořádali zahajovací koncert vážné hudby. Taktéž v Bruselu bychom rádi uskutečnili koncert vážné hudby ve spojení s českým plesem. Místo ještě neznáme, ale jednáme s několika možnými partnery. Hodláme spojit své síly. V případě Prahy s již existujícím multižánrovým festivalem, který se koná každý rok v polovině června v centru Prahy na několika pódiích. V Bruselu hodláme zopakovat něco v duchu otevření Českého domu, které se konalo před několika týdny, ale ve větším stylu. Dalšími doprovodnými akcemi budou výstavy, které budeme pořádat zejména v Bruselu v prostorách předsednictví. Jedná se o prostor budovy Rady Evropské unie, dále o prostory Stálého zastoupení, prostory informačního centra Rady a Komise a o některé další.

Chtěli bychom využít při vymýšlení těchto výstav a prezentací některá výročí, která se budou slavit v roce 2009. Zvláště se jedná o výročí dvaceti let od pádu železné opony. Toto výročí nám připadá velmi atraktivní v tom, že se váže k mottu českého předsednictví „Evropa bez bariér“. Bereme železnou oponu jako jednu z bariér, která v minulosti bránila sjednocení Evropy a teprve když padla v roce 1989, tak se Evropa po několika letech mohla znovu sjednotit a svobodně komunikovat. Dalším možným výročím, které bychom rádi využili, bude výročí pěti let od rozšíření Evropské unie o státy střední a východní Evropy.

Zmíněné kulturní doprovodné akce jsou pouhým malým výčtem aktivit, které jsou koordinovány na centrální úrovni, které koordinujeme my jako Úřad vlády. Vedle toho se bude konat řada dalších doprovodných kulturních akcí pro veřejnost, které budou organizovat ministerstva a jednotlivé ministerské rady. Další doprovodné akce bude organizovat české ministerstvo zahraničí prostřednictvím sítě českých center a prostřednictvím sítě ambasád. A potom je zde celý široký segment našich partnerů. Chceme, aby české předsednictví v souladu se svým mottem bylo otevřené a decentralizované. Otevřené znamená, že bychom chtěli zapojit veřejnost, chtěli bychom zapojit třetí subjekty. Myslíme si, že předsednictví by nemělo být záležitostí jenom státní správy, ministerstev a Úřadu vlády, ale měly by se do toho zapojit další organizace, včetně nevládních organizací a případně i jednotlivců. Na podporu těchto aktivit vymýšlíme a doufejme, že v příštím roce zprovozníme grantový systém, který bude podporovat finančně takovéto aktivity. A dále budeme podobným projektům udělovat záštity a logo předsednictví, statut partnerství a tak podobně. Když jsem zmínil slovo decentralizace, znamená to, že nechceme, aby se veškeré předsednické dění dělo jenom v Praze, ale zahrnujeme do těchto aktivit i české regiony. V České republice se bude konat celkem jedenáct zasedání, Rad ministrů. Přičemž sedm z těchto jedenácti se bude konat v regionech a jenom čtyři v Praze. Do doprovodného kulturního programu budou zahrnuty kraje a města, kde se budou tato jednání konat, a o českém předsednictví se tak dozví veřejnost i mimo hlavní město, což je naším dalším cílem.

Další formou zapojení veřejnosti je dialog. Ten chceme vést proto, abychom získali zpětnou vazbu, abychom získali povědomí o tom, co zajímá občany, jaký druh informací a jaký způsob informování by si představovali, jaká média jsou jim nejbližší, zda internet nebo tištěná média či jiný druh komunikace. Chystáme se ještě v letošním roce uspořádat výzkum veřejného mínění, kde bychom tyto otázky položili a na základě výsledku poté modifikovali naše další komunikační aktivity. Taktéž umožňujeme zpětnou vazbu veřejnosti přes naše komunikační weby, kterých je několik. Komunikačních webů je několik. Máme jednotný informační systém o evropských záležitostech, což je systém fungující bez ohledu na předsednictví, ale v dnešní době před předsednictvím by se systém měl věnovat předsednictví jako prioritě. Máme také jednotlivé komunikační nástroje, je to jednak internet, Euroskop.cz, dále pak bezplatná telefonní linka EuroPhone, a je to konečně síť třinácti Eurocenter. Dále pro komunikaci s veřejností budeme využívat samozřejmě webovou stránku předsednictví. Máme registrovánu doménu webové stránky, to znamená tvar EU2009.cz.

Rád bych se ještě krátce zmínil o potřebě koordinace a o způsobech koordinace uvnitř veřejné správy. Je potřena, abychom navenek působili konzistentně, koordinovaně a pokud možno jedním hlasem jako předsednictví. Vytvořili jsme určitou komunikační platformu, kterou jsme nazvali Kulatý stůl komunikace. To je platforma, kde se schází zástupci jednotlivých resortů na úrovni tiskových mluvčích nebo na úrovni vedoucích tiskových či komunikačních útvarů. U kulatého stolu sedí i zástupce kanceláře prezidenta republiky, máme tam zástupce obou komor parlamentu, zástupce kanceláře premiéra, je tam vyslanec ze stálého zastoupení v Bruselu. Cílem je tedy jednak koordinovat práci, jednak společnými silami vymýšlet věci, například design sady dárkových předmětů nebo tiskoviny předsednictví a tak podobně.

Irena Moozová

V komunikačních aktivitách jsme, dá se říci, partnery, my jako zastoupení Evropské komise v České republice. Zajímalo by mě, v jakém poměru komunikační aktivity půjdou směrem ven, což znamená mimo Českou republiku, a v jakém poměru půjdou dovnitř, čili k občanům České republiky. Kolik to bylo v Irsku během jejich velmi úspěšného předsednictví v roce 2004?

Ondřej Karas

Já se musím přiznat, že to nedokáži odhadnout. V podstatě ta práce bude rozdělena. Komunikaci s novináři v Bruselu bude koordinovat stálé zastoupení v Bruselu, komunikaci s novináři v České republice bude koordinovat Sekce pro předsednictví, ale jaký bude poměr mezi dotazy novinářů v Bruselu, nedokážu říct, to asi vyplyne ještě z dalších fází příprav. Ale nechám se rád poučit od kolegy z Irska.

Joe Lennon

What in fact happened during our Presidency was that most of our energy was put into dealing with journalists in Brussels because it is their bread and butter so to speak, it is their daily life; they live Europe, they write about it every day, that is what they get paid to do, and the Irish media only took an interest when something was happening and so they were more interested in the theatrics if I can put it like that. They usually take interest in things only when they go wrong, because it is in their nature to look for the negative especially in relation to politicians and governments. Therefore our main focus domestically was on the public and in public communications is where a lot of cultural programmes took place. A huge amount of money was put into that communication and it worked very successfully. People got involved in the twinning and learnt about the new member states and it worked quite well. Local media were great in that regard because they covered it very well.

The media are much of your energy and the way it will turn out will depend on the Brussels media who frankly are the most important. Particularly important is The Financial Times and it is the first paper that most Senior Diplomats were reading in the morning to find out about what is happening in Brussels. Therefore you need to accord them and do respect them. Others say that if you need to resource well, then department representation (your permanent representation in Brussels) is key.

Remember that you are Europe for six months; if some event happens around the world, you normally don´t think a Czech opinion on the mater, but you must remember it is no longer the Czech opinion, but it is you speaking on behalf of Europe. Therefore you have to have an opinion on the events; you have to be prepared for all events from the morning till the evening and view them from the European perspective. Thank you.

Jan Havlík

Dobrý den, já jsem Jan Havlík z Ministerstva životního prostředí a měl bych otázku na kteréhokoliv panelistu, který by chtěl odpovědět. Z mé strany jako resortního zaměstnance by mě zajímalo, jaký vidíte optimální mix mezi otevřeností předsednictví v komunikaci nebo nějakou diskrecí pro resorty a pevnou koordinací zejména ze strany Stálého zastoupení a Úřadu vlády?

Milena Vicenová

Já můžu říct, že budu na Stálém zastoupení chtít, aby perfektně pracoval úsek pro tiskové oddělení. Nechci být ale příliš striktní v tom, aby ostatní nemohli poskytovat informace. Odborníci obvykle poskytují informace jasné, věcné, správné. A obvykle mají i cit pro to, jaké informace poskytovat. Já jsem vždycky byla zastáncem raději otevřené komunikace.

Joe Lennon

I prefer open communication too, but that is fine once everybody is coordinated and the same message we used effectively to press offices in Brussels to communicate our message by at large. That is apart from obviously Ministers who were going out and giving briefings at Councils and the Presidents at the Council. The day to day messages were passed through effectively to journalists, because it can keep the message tighter, it does not get confused, and you know what you did before. Regarding back-up teams in Brussels, we doubled our representation in Brussels for the Presidency, before and after it. People were taken back from embassies around the world, from Foreign Affairs and put into Brussels, or put into the Headquarters and other staff in Brussels. We doubled our staff from various departments. We did hire some students back in Dublin but by and large it was mainly the Foreign Affairs Officials brought back from the embassies. And they provided information for the people to effectively speak there, who did a lot of communications, because you are relying on them and it is difficult to coordinate it.

The key tool, however, was the website. Anything we did, we had opened the website first. The journalists in Brussels knew if we were saying something. If something had been issued, it had to be on the website first. Otherwise your credibility goes, they will not use the website, and you will need to double the staff. If you can use your website properly, you will not need that many staff in communications because journalists understand and know that it is reliable and they will go there where they have these texts and it is where they get it first. One thing about Brussels is that there are a lot of ideas to creative attention, and the Commission holds briefings every morning. As the Presidency, you will be trying to get out there first, because if you are first on the page, the nature of journalism is that they will notice you first and will write more likely what you had to say. Everybody plays that game. This is not to say not to co-operate with the Commission, but it has helped the creative attention that is there and should be used at your advantage.

Ondřej Karas

Na ten dotaz bych krátce odpověděl, že koordinace neznamená nutně centralizaci. Koordinace komunikace předsednictví bude znamenat přesné rozdělení kompetencí, aby každý věděl, co je jeho kompetence, a co již není jeho kompetence. V případě komunikace jednotlivých zasedání ministerských rad a dalších aktivit to bude v kompetenci jednotlivých resortů, které si budou organizovat dané ministerské rady a další doprovodné akce.

Jan Husa

Jsem Jan Husa, student Mezinárodního ústavu evropských studií. My se tady teď bavíme o různých komunikačních strategiích, jak podpořit novináře, jak komunikovat s veřejností. Zajímalo by mě, jestli počítáme také s nějakou komunikací vůči mládeži?

Ondřej Karas

Já bych na to odpověděl takovým protiargumentem. Bude záležet na aktivitách mládeže a jejich reprezentací. My určitě do zmíněného grantového systému zahrneme jako jedno z témat nebo jednu z možností podporu aktivit mládeže. Určitě aktivity mládežnických organizací naleznou možnou oporu, ale musí o to mít zájem, musí projevit aktivitu. Tato možnost bude existovat, ale bude záležet na nich, zda přijdou s nějakými konkrétními návrhy.

Joe Lennon

Can I just say that something was not available to us when we were doing our Presidency? Three years ago, which shows you how fast new technology changes, it became fashionable to use these video sites like YouTube. I do not know if you have heard of it, but people are now using a lot also Facebook. I know that the British Prime Minister’s Office have their own site now on YouTube and the American government is also doing it. Everybody is now doing it because it is a promotion, and I think that if I was running a Presidency again, I would use such technology to try to engage young people. It will require not a huge amount of investment, it is simply enough to set up, but you will be able to do things differently and I have noticed that there is a lot of this talent, artistic and otherwise, that could be incorporated in the using of that medium and I think you should certainly go for it. I am not so keen on blogs. They are a new medium and they may help a little bit but I am not sure that they are young peoples’ thing. Then there are other sites again on the internet which young people are going to, they are discussion sites; if some people want to spend their time promoting your Presidency on them, it might be perhaps worth looking at it.