Články
Je normální chtít normalizovat českou historii?
PhDr. Monika MacDonagh Pajerová
Zvolení Jiřího Pernese do čela ÚSTAVU PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ je špatná zpráva. Na vlivu získávají síly, jimž rozhodně nejde o otevřenou minulost.
Nedávno jsme si připomínali 20. výročí sametové revoluce. Přitom všechny projekty a akce byly pořádány vlastně zespoda – občanské iniciativy jako Opona, Post Bellum, Na komunisty si zvykat nechceme! nebo Nezapomeňme ukázaly, že lidé dnes chtějí vědět a chtějí svůj názor konfrontovat s ostatními. Pomoc, kterou přitom poskytl Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), byla nepostradatelná. Proto považuji za šokující, že právě teď vstupují do hry mistři zákulisí ve snaze uklidit zase někam nepohodlné archivy, složky a fakta. Projekt otevřené historie je ohrožen.
Někomu taková slova mohou připadat jako panikaření, ale každý den se objevují znepokojující informace. Pokračuje kampaň, která se snaží překroutit dosavadní výsledky práce ÚSTR a ovlivnit jeho činnost tak, aby buď došlo k jeho úplnému zrušení, nebo k takovému paralyzování, že objektivní popisování minulosti bude fakticky nemožné.