Články
Rozhovor o konferenci Dozrála Evropa pro ústavní smlouvu?
28.06.2005 BBC - česká redakce - 17:00 Svět o páté hod.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Do České republiky zítra bleskově zavítá britský vicepremiér John Prescott. Nejvyšší české politiky se bude snažit přesvědčit o správnosti britského pohledu na další vývoj v Evropské unii. Co tedy dál s evropskou ústavní smlouvu, proč ji občané dvou zakládajících zemí odmítli, jak bude Evropa dál fungovat? O tom se nebude jednat jen zítra, už dnes si tyto otázky kladli v českém Senátu účastníci konference Dozrála Evropa pro ústavní smlouvu? Do jisté míry ji lze brát jako předzvěst veřejné debaty, kterou by chtěla ze státních peněz spolufinancovat i česká vláda. Jak to vypadá, když se v Česku diskutuje o Evropě, v Senátu natáčel Petr Fischer, ten je teď se mnou ve studiu. Petře, v Senátu, pokud vím, tak byli výhradně příznivci jednotné Evropy. Jak oni berou neschválení ústavy ve Francii a v Nizozemsku.
Petr FISCHER, redaktor
Musím říct, že jsem byl poměrně překvapen, že většina účastníků si udržela takový sympatický nadhled nad tou věcí, není to pro ně žádná tragédie, říkali, jen si teď Evropa, tedy i Česká republika, prý musí ujasnit, co vlastně chce. Hodně se proto diskutovalo o návrhu britského premiéra Tonyho Blaira na reformu Unie, o níž hovořil před týdnem v Bruselu a ta reforma do velké míry kopíruje britskou zkušenost posledních osmi let, proto by se možná dala pracovně nazvat třetí cesta pro Evropu. Daniela Schwarzerová z berlínské nadace pro ekonomiku a politiku Blairovu snahu na té konferenci ocenila. "Blair měl naprostou pravdu v tom, že mnoho států Evropské unie zmeškalo tu správnou chvíli," tvrdí paní Schwarzerová, "aby se přizpůsobily změnám, globalizaci, zkrátka aby byly schopné dobře tyhle změny přestát." To mi řekla Daniela Schwarzerová v předsálí toho téměř zaplněného hlavního jednacího sálu Senátu, bylo tam opravdu dost lidí. Bývalý československý ministr zahraničí Jiří Dienstbier byl daleko zdrženlivější.
Jiří DIENSTBIER, bývalý československý ministr zahraničí
O tom všem je třeba teprve diskutovat, protože skutečně se ukazuje, že ani britský model, ani ten německo-francouzský není přijatelný pro většinu evropského obyvatelstva. Stěží teda tam hledat nějaký kompromis.
Petr FISCHER, redaktor
Podle Dienstbiera Blair zatím také nemluvil moc konkrétně a bude třeba tedy počkat, co přesně navrhne během toho britského předsednictví. Já bych se ještě vrátil k politoložce Daniele Schwarzerové, ta totiž navíc připomněla, že britský premiér vůbec nehovořil o demokratizaci Unie, což bylo jedno z nejdůležitějších témat před francouzským referendem. "Blair bohužel vůbec nic neřekl o posílení Unie jako politické instituce, která musí být demokraticky uznána," řekla Daniela Schwarzerová. Podle ní je právě tohle hlavní úkol evropských politiků pro dalších deset let, tedy abych to shrnul. Ono překonání deficitu legitimity a toho, že se o tom Tony Blair nezmínil, to považuje paní Schwarzerová za jeho největší chybu.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Petře, po tom krachu summitu v Bruselu se hodně mluvilo o nějakém náhradním řešení, o vícerychlostní Evropě, jsou čeští příznivci silné evropské integrace na tuhle variantu připraveni?
Petr FISCHER, redaktor
Já bych řekl, že velmi dobře, oni totiž tvrdí, že taková vícerychlostní Evropa už dnes funguje, ať jsou to výjimky ze Schengenu, nebo ta přechodná období pro práci v zahraničí, nebo třeba euro, to také nefunguje ve všech pětadvaceti zemích a tedy ani místopředseda Senátu Petr Pithart nepovažuje tu vícerychlostní Evropu za tragédii.
Petr PITHART, místopředseda Senátu /KDU-ČSL/
Já si to nepřeju, ale dovedu si to představit, a dokonce si myslím, že to tak bude. A že to není ta úplně nejhorší možnost, ta nejhorší možnost je, když jsme všichni cpáni do jedné formy, bude to samozřejmě stimulovat, aby se do toho prvního pelotonu ti v tom druhém dostali.
Petr FISCHER, redaktor
To byl místopředseda Senátu Petr Pithart. Ten na konferenci přišel s velmi zajímavou tezí, tvrdil totiž, že evropští politici měli nejprve občany Evropské unie nechat hlasovat o rozšíření v referendech, aby bylo jasné, do jaké míry jsou občané Evropské unie schopni přijmout solidaritu s těmi novými deseti zeměmi. Pak prý mohly na řadu přijít ta reforma institucí a uspořádání jednotlivých politik, jak byly obsažené v ústavní smlouvě a tu podle Pitharta mohli klidně schvalovat národní parlamenty. Dvojí NE v referendu o ústavě podle Pitharta také ukázalo, že ta solidarita není společná Evropa, /nesrozumitelné/ dost podstatně v současné době drolí. Český velvyslanec při Evropské unii Jan Kohout si to nemyslí.
Jan KOHOUT, český velvyslanec při Evropské unii
Ta solidarita nezmizela, ona je, řekněme, do určité míry oslabena tím, jak je oslabené evropské hospodářství a nefunguje tak, jak asi by si všichni představovali, totiž ta míra solidarity vyjádřená ve finančních kategoriích trošičku, řekněme, poklesla a nezmizela jako pojem a jako politika jako obsah, toho se neobávám.
Petr FISCHER, redaktor
Tolik Jan Kohout.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Evropští politici se o evropské ústavě nemůžou shodnout o tom, co se bude dít dál. Shodli se účastníci té diskuse v Senátu?
Petr FISCHER, redaktor
Účastníci diskuse se rozdělili na jakési dvě skupiny, ta první tvrdí, že …, teda obě tvrdí, že ústava není mrtvá, ale každá nabízí jiné řešení, jedni navrhují vybrat z ústavní smlouvy hlavní pasáže a ty znovu schválit, aby Unie měla jakýsi společný základ, z něhož by mohla vycházet. Mezi ně patří například i Jan Kohout, který by nebyl proti jakémusi desetistránkovému dokumentu, jenž navrhoval prezident Klaus, ale s tím, že ty provozní části ústavní smlouvy by pětadvacítka musela znovu probrat zvlášť, protože jinak prý se nedá dál fungovat. No, a ta druhá skupina, ta navrhuje, aby se Unie v přestávce na reflexi, kterou si teď vzala, vrátila k pojmům, jako je soudržnost, solidarita a zjistila vlastně, jestli Evropané ještě takto založený celek vůbec chtějí a k této skupině například patří Petr Pithart.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Slyšeli jsme Petra Fischera.