Články
Konference "Dozrála Evropa pro ústavu?
PRAHA 28. června (ČTK) - Evropskou ústavní smlouvu je třebapřed dalším schvalováním lépe vysvětlovat lidem a objasnit jim její přínosy. Shodovali se na tom dnes její zastánci, které do sídla Senátu na konferenci "Dozrála Evropa pro ústavu?" pozvalypořádající proevropská sdružení EuroStudy, ANO pro Evropu a Nadace Friedricha Eberta.
Někdejší federální ministr zahraničí Jiří Dienstbier považuje nyní za základní zodpovědět otázky další podoby a směřování EU: "Chceme Evropu jako volný trh nebo evropskou integraci, třeba federaci národních států nebo nějakou konfederaci? Chceme čistý liberalismus amerického typu nebo nějakou formu sociálního státu? Kde jsou hranice EU a jak vyřešíme styky s těmi, kteří se do Evropské unie nemohou dostat?"
Ekonom Petr Zahradník situaci po odmítnutí euroústavy ve francouzském a nizozemském referendu nepokládá za krizi. Euroústava je podle něj potřebná mimo jiné kvůli posílení konkurenceschopnosti unie, ale měla by se změnit tak, aby byla pro občany srozumitelná. "Domnívám se, že euroústava je střechou, ale stavbě Evropské unie se v současné době chvějí některé základní pilíře. Je třeba je stabilizovat, aby střecha nespadla," poznamenal ekonom.
Ivo Kaplan z Evropských federalistů naopak současnou situaci za krizi pokládá. Podle něho je příležitostí pro zamyšlení se nad tím, zda nevypracovat ústavu federální Evropy, byť třeba jen pro určitou část členských zemí EU.
Tuto vizi odmítla předsedkyně sdružení ANO pro Evropu Monika MacDonagh-Pajerová. "Jednou z příčin krize je to, že evropské politické elity přestaly poslouchat to, co si lidé myslí. Lidé rozhodně nechtějí žádné Spojené evropské státy," uvedla. Národní identita, symboly a tradice jsou podle ní věci, které evropská identita nikdy nemůže nahradit. "Pokud bychom teď přitlačili na pilu tak, jako to federalisté navrhují, vzdálíme se veřejnému mínění a krize se ještě více prohloubí," dodala.
Přijetí euroústavy podpořila také Daniela Schwarzerová z berlínské Nadace pro vědu a politiku, ovšem s podmínkou vážné diskuse o tom, co tato smlouva přinese členským zemím a jejich obyvatelům.
Martin Horák mal kš
PRAHA 28. června (ČTK) - Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) je skeptický k možnosti vyřešit krizi evropské ústavy tím, že by se některé její potřebné pasáže "vykuchaly" a uvedly samostatně v život.
"Nedovedu si představit, že bychom ústavu takto přepracovávali, že bychom z ní něco vytahovali," řekl dnes na konferenci Dozrála Evropa pro ústavu? v sídle Senátu. Připustil ale, že by se mu zamlouvalo prosazení kontroly dodržování principu subsidiarity, tedy efektivního rozdělení rozhodování mezi orgány unie a členské státy, národními parlamenty. Možnost změny ústavy a odstranění jejích sporných částí nadnesla jako jednu z možností dalšího vývoje místopředsedkyně senátního eurovýboru Helena Rögnerová.
Za chybu by Zaorálek považoval to, kdyby nyní Česko jednoznačně podpořilo plán Velké Británie na modernizaci EU bez znalosti jeho konkrétní podoby. "Máme zájem na Evropě, ve které nebude nikdo frustrován (kvůli tomu), že zůstal bokem. Také aby se to nestalo nám samotným," podotkl Zaorálek.
Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) prohlásil, že Evropané spíše měli rozhodovat v referendech o rozšíření Evropské unie, o euroústavě pak už jen parlamenty. "Tam to demokratické manko bylo největší," poznamenal. Francouzi a Nizozemci podle něho v referendech nyní hlasovali v podstatě o rozšíření. Problém je nyní v tom, že se základní pouta evropské integrace - solidarita a soudržnost - rozvolňují. Evropa na to nebyla připravena, po pádu komunismu chybí dostatečná motivace je zachovat, míní Pithart.
Konferenci uspořádala proevropská sdružení EuroStudy v čeles filozofem Erazimem Kohákem (ČSSD), ANO pro Evropu pod vedením Moniky MacDonaghové-Pajerové a Nadace Friedricha Eberta. Tato uskupení považují evropskou integraci za projekt prospěšný, dlouhodobý a otevřený, který si zaslouží zasazení do ústavního rámce a zevrubnou debatu na národní úrovni.
Martin Horák kar